|
|
Studium adice thiolů na biliverdin, syntéza značených bilirubinů
Felklová, Veronika ; Lešetický, Ladislav (vedoucí práce) ; Smrček, Stanislav (oponent)
Biliverdin a bilirubin jsou žlučová barviva, která jsou degradačními produkty hemu. Biliverdin (BV) je zelenomodré barvivo, které je meziproduktem rozkladu tetrapyrolového jádra hemu působením enzymu hemoxygenázy (HO). Konečným produktem této degradace je žlutohnědé barvivo bilirubin (BR), který vzniká z BV díky enzymu biliverdinreduktáze (BVR). Normální a mírně zvýšená hladina bilirubinu v plazmě má cytoprotektivní vlastnosti, naopak vysoké hodnoty bývají často cytotoxické. U případů těžké nekonjugované hyperbilirubinemie (u novorozeňat), se nekonjugovaný bilirubin (UCB) usazuje v centrální nervové soustavě (CNS) a způsobuje tak bilirubinem vyvolanou neurologickou dysfunkci (BIND). Bohužel je zde omezení pro zjištění patofyziologie UCB, které je způsobené obtížným určením obsahu a rozdělení UCB ve tkáních a biologických tekutinách. Hlavním cílem této práce je proto objevení a začlenění ojedinělých metod, které budou základem při zjišťování distribuce bilirubinu. Tento pokrok by měl významný vliv na studium neurotoxicity bilirubinu u novorozeňat. Tato metoda je založená na radioaktivním označení UCB. Přednostně se na navázání vhodné funkční skupiny (thioly) použije atom C10, protože v této poloze by se konformace značeného bilirubinu neměla změnit. A následně se nukleofilní substitucí do molekuly...
|
|
|
Synthesis and applications of fluorophosphonates
Cherkupally, Prabhakar ; Beier, Petr (vedoucí práce) ; Hermann, Petr (oponent) ; Kvíčala, Jan (oponent)
Úvodní část této práce pojednává o chemii organofluorových sloučenin včetně elektronických vlivů fluoru v organických molekulách, sterických efektů, lipofilních a jiných charakteristik. Rovněž je zde stručně zmíněno využití a důležité vlastnosti organofluorových sloučenin. Dále je popsán souhrn syntetických metod jejich přípravy, jako jsou moderní způsoby fluorace a enantioselektivní fluorace nebo fluoralkylační metody. Též je zmíněna chemie fluorovaných fosfonátů včetně způsobů jejich přípravy, důležitých aplikací a také chemie α,α-difluorfosfonátů. Výsledky práce a diskuze popisují využití diethyl-trifluormetylfosfonátu při nukleofilních trifluormetylacích různých elektrofilních substrátů. Dále je vysvětlena efektivní stereoselektivní syntéza fluorvinylfosfonátů, využívající bazicky vyvolanou eliminaci HF α,α-difluorfosfonátů. Dále je popsána syntéza mnoha nových, strukturně odlišných látek obsahujících difluorfosfonátovou skupinu pomocí reakce diethyl difluormetylfosfonátu s různými α,β-nenasycenými karbonylovými sloučeninami, Michaelovskými akceptory a iminy. Též je pojednáno o předběžných experimentech zabývajících se nukleofilními reakcemi diethyl difluormetylfosfonátu s různými elektrofily a přípravě difluormetyl fosforylového radikálu z difluormetylfosfonátového karbaniontu prostřednictvím...
|
|
|
Sulfur-based reagents for nucleophilic and radical introduction of tetrafluoroethyl and tetrafluoroethylene groups
Chernykh, Yana ; Beier, Petr (vedoucí práce) ; Kvíčala, Jaroslav (oponent) ; Církva, Vladimír (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta Katedra organické chemie Ing. Yana Chernykh Sirné reagenty pro nukleofilní a radikálové zavedení tetrafluorethylových a tetrafluorethylénových skupin Disertační práce Praha 2014 ABSTRAKT Tento projekt byl zacílen na vývoj nových metodologií (syntetických postupů) pro selektivní zavedení tetrafluorethylových a tetrafluorethylénových skupin do organických molekul. Výzkum byl zaměřen na reaktivitu fluorovaných sulfonů a sulfidů jako tetrafluoralkylačních reagentů. V části Úvod této disertační práce jsou nastíněny hlavní aspekty organofluorové chemie a je zde také ilustrován efekt fluoru na fyzikální, chemické a biologické vlastnosti organických sloučenin. Jsou popsány obecné syntetické metody pro selektivní zavedení atomů fluoru a fluoralkylových skupin do organických molekul. Zvláštní pozornost je věnována reaktivitě a použití látek s CF2CF2 skupinou v souvislosti s obtížemi v syntetických přístupech při tetrafluoralkylaci. Část Výsledky a diskuze popisuje reaktivitu čtyřech nových fluorovaných organosirných reagentů jako tetrafluorethylových a tetrafluorethylénových stavebních bloků. Použití těchto reagentů jako různých karbaniontových a radikálových syntonů se ukázalo být výhodné při zavádění CF2CF2 skupin. Je popsána úspěšná syntetická strategie založená...
|
|
|
Synthesis and applications of fluorophosphonates
Cherkupally, Prabhakar ; Beier, Petr (vedoucí práce) ; Hermann, Petr (oponent) ; Kvíčala, Jan (oponent)
Úvodní část této práce pojednává o chemii organofluorových sloučenin včetně elektronických vlivů fluoru v organických molekulách, sterických efektů, lipofilních a jiných charakteristik. Rovněž je zde stručně zmíněno využití a důležité vlastnosti organofluorových sloučenin. Dále je popsán souhrn syntetických metod jejich přípravy, jako jsou moderní způsoby fluorace a enantioselektivní fluorace nebo fluoralkylační metody. Též je zmíněna chemie fluorovaných fosfonátů včetně způsobů jejich přípravy, důležitých aplikací a také chemie α,α-difluorfosfonátů. Výsledky práce a diskuze popisují využití diethyl-trifluormetylfosfonátu při nukleofilních trifluormetylacích různých elektrofilních substrátů. Dále je vysvětlena efektivní stereoselektivní syntéza fluorvinylfosfonátů, využívající bazicky vyvolanou eliminaci HF α,α-difluorfosfonátů. Dále je popsána syntéza mnoha nových, strukturně odlišných látek obsahujících difluorfosfonátovou skupinu pomocí reakce diethyl difluormetylfosfonátu s různými α,β-nenasycenými karbonylovými sloučeninami, Michaelovskými akceptory a iminy. Též je pojednáno o předběžných experimentech zabývajících se nukleofilními reakcemi diethyl difluormetylfosfonátu s různými elektrofily a přípravě difluormetyl fosforylového radikálu z difluormetylfosfonátového karbaniontu prostřednictvím...
|
|
|
Studium adice thiolů na biliverdin, syntéza značených bilirubinů
Felklová, Veronika ; Lešetický, Ladislav (vedoucí práce) ; Smrček, Stanislav (oponent)
Biliverdin a bilirubin jsou žlučová barviva, která jsou degradačními produkty hemu. Biliverdin (BV) je zelenomodré barvivo, které je meziproduktem rozkladu tetrapyrolového jádra hemu působením enzymu hemoxygenázy (HO). Konečným produktem této degradace je žlutohnědé barvivo bilirubin (BR), který vzniká z BV díky enzymu biliverdinreduktáze (BVR). Normální a mírně zvýšená hladina bilirubinu v plazmě má cytoprotektivní vlastnosti, naopak vysoké hodnoty bývají často cytotoxické. U případů těžké nekonjugované hyperbilirubinemie (u novorozeňat), se nekonjugovaný bilirubin (UCB) usazuje v centrální nervové soustavě (CNS) a způsobuje tak bilirubinem vyvolanou neurologickou dysfunkci (BIND). Bohužel je zde omezení pro zjištění patofyziologie UCB, které je způsobené obtížným určením obsahu a rozdělení UCB ve tkáních a biologických tekutinách. Hlavním cílem této práce je proto objevení a začlenění ojedinělých metod, které budou základem při zjišťování distribuce bilirubinu. Tento pokrok by měl významný vliv na studium neurotoxicity bilirubinu u novorozeňat. Tato metoda je založená na radioaktivním označení UCB. Přednostně se na navázání vhodné funkční skupiny (thioly) použije atom C10, protože v této poloze by se konformace značeného bilirubinu neměla změnit. A následně se nukleofilní substitucí do molekuly...
|
host ::
RSS.